DEN 4. Po snídani jsme se přemístili na vlakové nádraží, abychom opustili Seoul a vydali se do Gyeongju, města na jihovýchodě Jižní Koreje. Než se stal hlavním městem Seoul, bylo to právě Gyeongju, které se pyšnilo tímto statutem. To ještě za dob království zvaného Sjednocená Silla (cca 7.-10. stol.). Dnes se zde nacházejí zachovalé památky kdysi mocného a prosperujícího centra říše.

doba čtení 3 minut

Do Gyeongju jsme jeli vysokorychlostním vlakem KTX (Korean Train Express). Na některých tratích dokážou tyto vlaky vyvinout rychlost i kolem 300 km/h.

Korejská krajina vypadá z vlaku opravdu moc hezky, je zelená a hornatá, jenže právě kvůli těm horám jsme projížděli neustále nějakými tunely, z čehož jsem pak měla tunel i já.

Ačkoliv je Gyeongju údajně hojně navštěvovanou turistickou destinací, už při check-inu na hotelu nám bylo jasné, že vlk zase sliboval. A v ulicích města potom jakbysmet. Ticho, prázdno, zavřeno. A my jsme měli zrovna hlad. Prošli jsme několik ulic a nabyli dojmu, že se tady buď dodržuje něco na způsob jižanské siesty, nebo není důvod otevírat restaurace a obchody, když kolem neprojde ani noha. Ale nakonec se zadařilo; našli jsme malou nenápadnou restauraci (to je asi silné slovo), kde babi s dědou provozovali svůj byznys. Babi vařila, děda roznášel. Na meníčku měli jen pár jídel, spíše home-style, menu nebylo v angličtině a ani jeden z nich samozřejmě anglicky nemluvil, ale k objednání jídla stačí obrázek a dva prsty. Dali jsem si jjajangmyeon, nudle s pastou z černých fazolí.

Jjajangmyeon je moje nejoblíbenější jídlo, vařím ho i doma a nikdy nemáme dost. Základem je již zmíněná pasta z černých fazolí smíchaná s kostičkami vepřového masa a krájeným zelím. Touto pastou nejčastěji poléváte nudle (jjajangmyeon – "myeon"= nudle) nebo rýži (jjajangbap – "bap"= rýže). Pokrm má velmi výraznou slanou chuť, jako byste jedli hustou sójovou omáčku, a je sice neobvyklý (hlavně na pohled), ale velmi návykový.

Po jídle jsme navštívili hrobky králů z období Silla – travnaté kopečky rozprostírající se ponejvíce v parku Daereungwon v centru města.

V parku můžete procházet po pěšinkách kolem hrobek, do některých z nich je povoleno vcházet, ale je zakázáno lézt nahoru (u nás taky nikdo nechodí po hrobech předků). Za zdí uvidíte Hwangnidan-gil, nákupní uličku v tradičním stylu, a kousek odtud stojí Gyochon Village – malá oblast s typickými korejskými domečky "hanok".

Navečer jsme navštívili krásně osvětlený palác Donggung, bývalé sídlo korunního prince Silly a místo pro pořádání slavností. Jeho záře se odráží v uměle vybudovaném jezeře Wolji (dříve známo jako Anapji). 

Raritou Gyeongju je astronomická observatoř Cheomseongdae. 

Na první pohled vypadá jako nějaká nepovedená střílna nebo kamenná pec, ale doopravdy je nejstarší dochovanou hvězdárnou v Asii, dost možná i na světě. Postavili ji z 365 kamenů podle počtu dní v roce ve 27 vrstvách podle 27. vládce Silly, královny Seondeok.

Gyeongju je nazýváno muzeem pod širým nebem a své přezdívce vzdává čest. Tisícileté město starostlivě uchovává zašlou slávu velkých vládců.

-endy-

OSLÍKUV SPECIÁL:

• v Jižní Koreji KTX, v Japonsku Shinkansen, na Taiwanu HSR, ve Francii TGV, různé názvy, stejný typ vlaku, jezdí fakt rychle a načas
• jjajangmyeon s vepřovým masem (nebo jakýmkoli jiným) jsme v Jižní Koreji nikde neměli/neviděli, jde o skvělý zlepšovák od Andy
• zákaz šlapání po hrobkách berou v Gyeongju velmi vážně, porušení trestají vysokými pokutami, ale samozřejmě jsme žádného hříšníka neviděli, když se tam chodit nemá, tak co by tam kdo dělal, jednoduché na pochopení i dodržování, navíc tím vzdáváte úctu předkům

-mj-