DEN 11. Fascinuje mě krásná korejská kopcovitá krajina. Tu kopec, tu kopec… na ranní rozcvičku, venčení psa, běžecký trénink, zdravotní vycházku po obědě, jen tak pro radost z pohybu a výhledu.

doba čtení 5 minut

Mohli byste namítnout, že u nás jsou taky kopce a můžeme na nich dělat totéž. Samozřejmě máte pravdu, ale víte, jak je to s tím sousedovým trávníkem? Vždycky je zelenější. Vždycky. Pro mě jsou "zelenější" kopce támhle u sousedů v Jižní Koreji. 😊 

Yudalsan své výšce 228 metrů vděčí za titul "nejvyšší kopec v Mokpu" a možná i proto hned vedle něj postavili nejdelší lanovku v celé Jižní Koreji. Dvě NEJ za jeden den? Chceme!

Nástupní místo ke krátkému výšlapu střeží náš starý známý, admirál Yi Sun-shin. Pobýval zde se svými jednotkami během Imdžinských válek na konci 16. století (snaha Japonců o invazi do Koreje).

Cestou nahoru potkáte několik altánků v tradičním korejském stylu, kde si můžete odpočinout, posvačit nebo obdivovat výhledy. 

Samotný vrcholek nabízí spektakulární panorama s 1004 ostrovy okresu Sinan v provincii Jižní Čolla. 

skalní reliéf na druhé fotce je Acala, korejsky také Budong Myeongwang, buddhistický ochránce

I zde vystavěli Korejci své obligátní schody. Na druhou stranu si neumím představit, kdo jiný kromě lezců se speciálním vybavením by tady vyšplhal, neboť je to skalní masiv. 

Z vrcholu Yudalsanu jsme sešli asi 200m ke stanici lanovky s představou snadného přesunu na ostrov Gohado (obr. A níže znázorňuje ideální situaci). No, to jsme si zase malovali svět růžově…

Logika velí, že ve stanici, ačkoliv není počáteční, nastoupíte a budete pokračovat ve směru jízdy. Kabinky zde zpomalují, s otevřenými dveřmi, občas z nich někdo vystoupí…, ale nastoupit ve směru na Gohado, to ne!

Pustí vás pouze a jenom do kabinek, které se z Gohada vracejí (obr. B). Jinými slovy jste nuceni absolvovat cestu dolů na počáteční stanici, tam si povinně vystoupit, obejít areál z druhé strany, ukázat lístek, nastoupit do TÉ STEJNÉ kabinky, jet znovu přes Yudalsan a dále už konečně na Gohado.

1. Nástup v horní stanici lanovky poblíž Yudalsanu a cesta dolů
2. Povinný výstup v počáteční stanici Bukhang
3. Opětovný nástup a návrat přes horní stanici
4. Pokračování bez výstupu na ostrov Gohado

Od přepravní asistentky na horní stanici jsme dokonce obdrželi papírek s instrukcemi jak nějací retardi… přitom retardovaný byl ten jejich systém. 😀 

Bylo to sice zbytečně dál, ale zato dražší lístek!

Oproti původní naivní představě, že za poloviční cestu lanovkou pár wonů ušetříme, jsme nakonec o to víc připlatili. Vždyť jsme přece jeli déle než lidé začínající v prvostanici, to dá rozum!

Lanovka sama o sobě je však velká frajeřina a svézt se s ní opravdu chcete. Okružní jízda zabere cca 40 minut a vzdálenost 3,23km z ní dělá nejdelší lanovku v celé Jižní Koreji. Lana jsou navíc natažena ve velké výšce přes kopce a moře, což může být pro mnohé úchvatným vizuálním zážitkem, pro akrofobiky naopak noční můra. Za vyšší peníz je dokonce možno nastoupit do tzv. diamantové kabinky se skleněnou podlahou.

Konečná stanice lanovky stojí na ostrově Gohado – rovněž spjatým s admirálem Yi Sun-shinem. První známá persóna, kterou však po výstupu uvidíte, je Vincent van Gogh. Z nějakého důvodu se Vincent v Jižní Koreji těší velké oblibě. Během naší dovolené jsme narazili na dvě kavárny "ve stylu van Gogha", obchody se suvenýry prodávající např. zástěry, trička či látkové nákupní tašky s potiskem jeho obrazů, dokonce jim hraje do karet, že Snoopy má jednoho van Gogha ve své boudě. 😀 A teď zase! Bez jakéhokoliv vysvětlení na nás koukal ze zdi stanice lanovky. Je to záhada. Jako s trpaslíkem.

Dominantou ostrova je rozhledna bizarního vzhledu připomínající lodě admirála Yi Sun-shina. Před ní stojí fukary, jež nejčastěji najdete např. poblíž pláží nebo chrámů – slouží k tomu, abyste odfoukali prach ze svých bot; očistili je (u pláží při odchodu, u chrámů při příchodu). Praktická věc, u nás pomocí fukarů odklízíme spadané listí…

Vstup na rozhlednu je zdarma, uvnitř najdete v několika patrech exhibice věnované turismu v okolí Mokpa a kresby stavby Yi Sun-shinových legendárních želvích lodí.

Z rozhledny jsme viděli dřevěnou promenádu vinoucí se podél ostrova; podle mapy měla něco přes kilometr k nejzazšímu bodu a na svém konci slibovala setkání s drakem! Copak jsme mohli něco takového vynechat? 

Asi jsme měli. 😀

Odměnou za extra vycházku na přímém slunci (dneska bylo opravdu horko) nám byla kýčovitá plastovo-plechová kreace. Pěkně děkujem.

Aspoň že výhledy byly ok, narazili jsme ještě na jednu sochu, pro změnu admirála Yi Sun-shina, a několik ohromných jeskyní. Během druhé světové války je zde vykopali Japonci, aby v nich ukryli své vojenské lodě. Jeskyně měří zhruba 5m na šířku, 3m na výšku a zasahují do hloubky až 18m. 

Poslední dnešní procházku jsme absolvovali večer po Mokpu. Motivovaní hledáním něčeho dobrého k snědku jsme zašli hlouběji směrem k centru města. Ulice byly opět lehce mrtvé, zato však zářily jako vánoční stromečky.

Stačilo trochu googlit a hned jsem zjistila, že se Mokpo nejenže prezentuje coby 4. nejturističtější město, navíc si dali přízvisko "The City of Lights" (město světel), čemuž hodlají dostát právě díky množství pouličních světel včetně fluorescenčních oblouků či osvětlených kabinek lanovky. Ty ve tmě září duhovými barvami.

Mokpo sice sklidilo kritiku za zvyšování hladiny světelného smogu a bagatelizaci významu ekologie, jejich samozvané přízvisko jim však nikdo nevezme a světla září dál.

-endy-

OSLÍKUV SPECIÁL:

• demence s kabinkami je samozřejmě motivována penězi, naprostá většina turistů chce z Yudalsanu na Gohado, tak proč jim místo ceny za 0,5 trasy nenapálit 1,5; "ušetřili" jsme na nepřiplácení diamantových kabinek s prosklenou podlahou, i z těch "regular" je super výhled
• instrukce pro retardy v angličtině znamenají, že jsme nebyli první zmatení/rozčarovaní turisté a nyní je obsluha z obliga, bude ukazovat na anglický text tak dlouho, dokud buď neodEJdete, nebo neodJEdete správným směrem, "no middle groud!", nebo též "žádná střední cesta!", Cersei by měla radost…
• akrofobie = strach z výšek či hloubek, u lanovky vedoucí přes moře lze mít oprávněný strach z obojího zároveň, napřed jste vysoko nad mořem, po pádu lanovky budete hluboko pod jeho hladinou
• jeskyní skrývajících vojenská plavidla (prý speciální sebevraždné lodě určené k boji proti Spojencům) vybudovali Japonci 14, z toho 11 jich zůstalo zachováno do dnešních dnů

-mj-