SPECIÁLNÍ SPECIÁL Hledáme zájemce o rozšíření si znalostí v oblasti cestování po Jižní Koreji v DMZ a lačnících po historických zajímavostech.

doba čtení 4 minuty

Předpoklady?

Nastudovaných 170 metrů na jih od ráje. Budeme pracovat s informacemi v uvedeném textu zmíněných, bez alespoň úrovně "tuším, o co tam šlo", může tento článek působit jako pokračování filmu, který jste nikdy neviděli.

Nabízíme:

170 metrů na jih od ráje patří k naší delší tvorbě, tak si oslík, mezek jeden tvrdohlavý, postavil hlavu a řekl "NE"! Nepřidám oslíkuv speciál pod už tak dlouhé povídání. Napíšu ho zvlášť. A jak řekl, tak udělal!

OSLÍKUV SPECIÁLNÍ SPECIÁL:

• nejistotu v turistech, do jakého autobusu na Myeongdongu nasednout, zaháněli průvodci hrou "najdi své jméno", ukázali vám tabulku a vy jste hledali shodu na tabulce s tím, co máte v dokladech, v případě neúspěchu navazovala hra "najdi dalšího průvodce s tabulkou", my jsme uspěli na druhý pokus, ale autobusů tam parkovalo mnohem víc a turistů pobíhalo vyšší desítky

• vzhledem k času a místu (ráno na Myeongdongu, kdo chodí na Myeongdong ráno?!) oslovovali průvodci každého, kdo aspoň trochu nevypadal jako Asiat, šance, že dotyčný hledá svůj autobus do DMZ byla natolik velká, že naopak nedávalo smysl dotyčného neoslovit

• první zastávka z celkem 9ti hodinového výletu – visutý most – je krásný příklad filleru (zbytečný díl vytvořený pouze pro natažení série, získání času, běžné v seriálové, filmové, knižní, komiksové, manga… vlastně asi jakékoli tvorbě)

• tento článek není filler, je to plnohodnotný oslíkuv speciál, který si konečně zasloužil vlastní nadpis mezi ostatními!!!

• provazové koberce jsme potkávali na různých místech po celé zemi, Andy opravdu nenadsazuje, když zmiňuje koberec nebo schody jako jediné dvě možnosti, v Mokpu jsem si myslel, že máme štěstí, narazili jsme na pěšinku do kopce připomínající naše cesty v lese/na vrcholky, jenže Jihokorejci ji zavřeli a obestavěli cedulemi zákaz vstupu, takové cesty jsou nebezpečné!!!

• 31. prosince 1950 mířil Peace Train z Kaeseongu do Pyeongyangu, když se dostal pod palbu čínské armády bojující na straně Severní Koreji, lokomotivu zasáhlo více než 1020 střel, o všem dnes víme díky svědectví strojvůdce (Han Joon-gi, narozen 1927), útok přežil, vystoupil ve stanici Jangdan

• první podzemní tunel odhalil Jihokorejcům Severokorejský zběh, konkrétně Severokorejský architekt zodpovědný za jejich stavbu, dle jeho slov "má" podobných tunelů existovat až nižší desítky, jejich účelem bylo (je?) ze všech najednou zahájit útok na Soul, zasít v Jižní Koreji chaos, zahájit destabilizaci a v další fázi pokračovat "standardním" útokem po zemi přes DMZ (najít více než 4 tunely se i přes využití nejnovějších technologií dosud nepodařilo, nebo jsou tyto informace v režimu vojenského utajení, osobně bych taky nikomu neříkal, že o tunelech vím, napřed bych počkal, až nepřítel vyšle vojáky – dešifrování Enigmy zůstalo rovněž dlouho vojenským tajemstvím a pokud chce někdo argumentovat, že probíhala válka, tak mezi Jižní a Severní Koreou válka stále probíhá)

• demarkační linie je hranice oddělující dvě soupeřící strany, měli jsme ji i v Evropě, mezi Jižní a Severní Koreou vede podél 38. rovnoběžky

• podzemní cesta k tunelu klesala prudce, pocitová teplota blízká nule a v pravidelných intervalech jsme míjeli lavičky k odpočinku, mnoho lidí je využívalo především cestou zpátky, kdy prudké klesání transformovalo na příkré stoupání

• v tunelu vyhloubeném Severokorejci jsem šel "kačáky" (hodně, hodně v podřepu), stejně jsem tu a tam ucítil ránu do helmy na své hlavě, prakticky jdete skloněni k zemi a čekáte, kdy vrazíte do osoby před sebou, což je znamení, že jste na konci

• od slova "korjó" došlo postupně k odvození dnešního slova Korea (zmiňuji i v prologu k "první" Jižní Koreji)

• na fotkách z observatoře Dora si všimněte pásu lesa a pásu planiny, planina je Severní Korea, původně les, ale z důvodu zoufalého nedostatku materiálu (např. i na topení v zimě) stromy vykáceli

• z vesničky Tongil Chon se vyklubala hezky zabalená turistická past, v autobuse nám ji průvodce doporučil jako ideální místo k občerstvení, nutit nás samozřejmě nebude, ale je tam restaurace (spíš jídelna), tak kdo "chce", ať si koupí oběd, naproti stál velký obchod se suvenýry (takový malý supermarket), to byla druhá "dobrovolná" zastávka pro turisty, v rámci splynutí s davem jsme přeskočili jídlo, prošli suvenýry, venku zakoupili kafe a čekali na ostatní (průvodce na všechny "povinné" aktivity vyhradil jenom 40 minut, což jsme ocenili, protože ve vesnici navštívené v DMZ pásmu před lety jsme aspoň měli kam jít, ale tady jsme uvízli na periferii a krom jídelny, supermarketu a kafe stánku venku nebylo moc co dělat, jo mohli jsme na záchod…)

OSLÍKUV SPECIÁL POD OSLÍKOVÝM SPECIÁLNÍM SPECIÁLEM:

• park Imjingak připomíná také 35 let trvající japonskou okupaci Jižní Koreje (ukončena v roce 1945), úvodní fotce (přiložena i níže) proto vévodí dvě malé korejky, tzv. "comfort ladies", sloužily k obšťastňování japonských vojáků, dle průvodce až sto denně

• Oslík je 4. člen našeho týmu (třetí je Ovečka)

-mj-