DEN 8. Dopolední dvoukilometrovou procházku k Wat Yai Chai Mongkhol, dalšímu ayutthajskému chrámu, jsme si zpestřili úvahami povahy slepico-vaječného dilematu poté...

doba čtení 3 minuty, nachozeno 14,2km

...co jsme spatřili toto:

Co bylo dříve? Chedi nebo kruháč?

Rozumějte - stála zde dříve chedi a kruhový objezd (jakožto i každou cestu k němu vedoucí) vybudovali kolem později, nebo nejprve postavili kruhový objezd a chedi sem přemístili coby ozdobu?

Věřím, že tato otázka bude pichlavým tématem ještě i v daleké budoucnosti pro nálezce pozůstatků lidské civilizace (stejně jako záhada nadměrného plýtvání elektrickými dráty).

Wat Yai Chai Mongkhol sice stojí mimo historické ostrovní epicentrum, zato se pyšní nejvyšší zachovalou chedi ve městě. Zblízka si ji prohlédnete za pouhých 20THB.

Areál chrámu je osázen Buddhy různých rozměrů, většinou zakrytými žlutou látkou (dary věřících). Žlutá barva symbolizuje světlo, moudrost, pokoru a cestu k osvícení. Je to také původní ošacení buddhistických mnichů; látky byly barveny snáze a levně dostupnými barvivy, např. kurkumou nebo dřevem chlebovníku různolistého. 

Ležící Buddhové zakrytí "od hlavy až k patě" v úmorném vedru vzbuzují spíše pousmání nad paradoxem celé situace. 

Veřejné zahalování zakázali pouze největšímu ležícímu Buddhovi v celém komplexu. 

Za zdmi chrámu jsme potom zaznamenali větší zelenou plochu s vykukujícími hlavičky výhrůžně se tvářící drůbeže. 

Procházeli jsme cestou hustě lemovanou kohouty… 

…co krok, to cock…

…bylo jich stále více, tvářili se čím dál výhrůžněji… 

…až se masa neorganizovaného davu stala zcela neúnosnou. 

V tu chvíli se ve mně probudila paní učitelka a já pocítila nutkání udělit zparchantělému ptactvu kárné kohoutí kázání. 

Dav umlknul. 

S vytřeštěnýma očima a pokleslými zobáky vzhlížel k autoritě tak mocné, že jí mohla být rovna pouze osobnost krále Naresuana Velikého. Právě na jeho počest chrám střežený kohouty kdysi vztyčili. 

Naresuan miloval kohoutí zápasy a této vášně využil i během svého zajetí Barmánci. Jeho kohout bojoval s kohoutem barmského prince a vyhrál, což protivníkovi vyneslo ponížení a hanbu. V Naresuanovi naopak posílilo odhodlání bojovat za svobodu. Kohout se stal symbolem odvahy, síly a přízně osudu.

Kohoutí zápasy jsou v thajské kultuře historicky hluboce zakořeněny. I přestože čelí odporu ze strany ochránců zvířat i široké veřejnosti, ve specializovaných arénách nadále legálně probíhají.

V kohoutí lokalitě jsme kromě nadměrného počtu opeřenců zaznamenali také zvýšený pohyb želviček. Ačkoliv je za pár bahtů můžete na několika místech krmit banány, takže nehladoví, stále nám není jasné, jak dokáží přežít v tak špinavé vodě. Evoluce zřejmě odvedla pořádný kus práce.

Odpoledne nastal čas spojit příjemné s užitečným a vyprat špinavé prádlo. To není žádný sarkasmus; prací činnost jsme si náramně oblíbili během loňského cestování po Jižní Koreji, kdy nám veřejné prádelny přišly vhod zejména kvůli trojkombinaci deštivého, dusného a horkého počasí. A v Thajsku jako když najdete!

Navíc je pro mnohé místní obyvatele nutnost častého praní zpoceného oblečení příležitostí k drobnému podnikání. Umím si představit, že vlastnictví "profi prádelen" funguje podobně jako thajské půjčovny kol – jakmile někde seženete pár starších strojů za laciný peníz, jste živnostník a čekáte, až se vám investice mnohonásobně vrátí. Proto není výjimkou, když má kdejaká babi u cesty vyvěšenou cedulku s cenami za kilo vypraného prádla. Zcela věrohodný byznys…

My jsme nakonec upřednostnili anonymitu a rychlost thajského řetězce veřejných prádelen Otteri. 

Systém funguje prakticky totožně jako v Jižní Koreji – viz Pereme v Suwonu - rozměníte bankovky na velké množství mincí, nakoupíte za ně v automatu pytlík s tekutým práškem a aviváží…

…naládujete prádlo nejprve do pračky, poté do sušičky a dle zvoleného programu a teploty zaplatíte příslušný obnos dalšími mincemi. 

Oproti instrukcím v Jižní Koreji psaným výlučně v hangulu jsme si tady polepšili občasnou angličtinou pod thajskými znaky.

Omámení vůní pracího detergentu jsme později za soumraku kráčeli s taškami čistého oblečení po mostě přes řeku Pa Sak a veškerý ten kýč červánků a světýlek odrážejících se na hladině v nás ponoukal touhu zůstat v Ayutthaye ještě o pár dní déle.

To ale nebylo v plánu. Následujícího rána jsme zamířili dál na sever vstříc novým dobrodružstvím.

-endy-

OSLÍKUV SPECIÁL:

• historicky Thajci želvy nejen krmili, ale také jedli (maso, vajíčka, převážně v přímořských oblastech, aby přežili), dnes to spíše neplatí, konzumace želviček je považována za přežitek dob minulých, existují zákony na ochranu volně žijících zvířat včetně želv, a i bez oficialit to prostě není společensky přijatelné, Teenage Mutant Ninja Turtles!
• pyžamoidní kombinaci kalhot a košile na předposlední fotce jsem oblékl z čistě pragmatických důvodů, byly to jediné dva kusy, které jsem nemohl vyprat, tak jsem si je dal na sebe :-D

-mj-