Opium je mák. Mák je opium.

doba čtení 6 minut

V České republice nás napadnou spíš šišky či nudle s mákem, maková buchta nebo koláč, ale konkrétně v severním Thajsku měli výhled na pole s makovicemi spojený právě s opiem a obživou, kterou jim přinášelo.

Vše začalo během Opiových válek mezi Britským Impériem a dynastií Čching (dnešní Čínou). Jsme v 19. století kolem roku 1840, opium je zavedené jako droga (už od antiky), vzniká na něm závislost, jeho prodej generuje pohádkové zisky a peníze přinášejí moc. 

Britské Impérium v Indii pěstovalo mák k produkci opia a skrz Východoindickou společnost ho vyváželo ve velkém především do Číny, která situaci korigovala absolutním zákazem opia na svém území. Britské Impérium odpovídá silou, jejich vojenská převaha ve své době vede ke snadným vítězstvím, dynastie Čching přichází mimo jiné o Hongkong*, obchod s opiem je de facto legalizován a jeho celkový objem ještě vzroste.

Zlom přichází až po 2. světové válce, ze které Čína vychází jako člen "Velké Čtyřky" (USA, Velká Británie, SSSR a Čína) nebo též "Čtyř policajtů" (tento termín opakovaně použil Roosevelt).

bráno zleva: Čankajšek, Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josef Stalin (zdroj)

Následně dobíhající Čínská občanská válka skončí vítězstvím komunistů vedených Mao Ce-tungem nad Kuomintangem (KMT) vedeným Čankajškem.

Čankajšek se svými lidmi odchází na Taiwan, prakticky jej zakládá, ale část členů KMT utíká do Myanmaru (dříve Barma), odkud pokračují v protikomunistických operacích. K financování své činnosti využívají příjmy z prodeje opia, které lidé v této oblasti pěstovali již dříve, ale s příchodem KMT jeho produkce stoupne exponenciálně.

Pro mnohé místní domorodé kmeny žijící v horách bylo pěstování opia navíc jeden z mála, ne-li jediný způsob, jak zajistit své rodině živobytí. Příhodné podmínky celému fungování dotvářela i zalesněná kopcovitá oblast znesnadňující přístup autoritám a hranice doteku tří zemí nahrávající mezinárodnímu obchodu. Myanmar na svém jihovýchodě sousedí s Laosem a Thajskem - Zlatý trojúhelník.

Zlatý, protože přes oblast proudilo nesmírné množství zlata a směňovalo se za "černé zlato" - opium. Zdejší hornatá oblast má zároveň tvar trojúhelníku a rozloha bývá udávaná od 200 000 km².** Mák setý potom roste nejlépe v nadmořské výšce cca 900 m, proto v Thajsku pěstovaly opium pouze horské kmeny.

Řetěz událostí započnutý v 19. století mezi Brity a Číňany tak o cca 100 let později dospěl na sever Thajska a v konečném důsledku zde způsobil ban opia. Ale ne hned. Opium tady historicky pěstovali dlouho a peníze putovaly samozřejmě i do thajské státní pokladny. Problém nastává v momentě, kdy na mezinárodní scéně přestává být společensky přijatelné opium pěstovat, vzrůstá na něm závislost (ekonomická i fyzická) a probíhají o něj boje mezi různými pašeráckými skupinami a dalšími zainteresovanými stranami (západní mocnosti měly stále zájem na importu opia do Číny).

Veřejnost má očekávání, stát má potřeby a jiné země mají své vlastní plány. Jak z toho ven?

Obecná potíž je, že nabídku vytváří poptávka. Můžete samozřejmě vydat zákaz, ale poptávka zůstává, kolikrát ještě vzroste a ve finále jenom podpoříte černý trh (viz pokus o prohibici v USA). Motivace horských kmenů v Thajsku ke všemu byla velmi přízemní. Přežít. Na jejich práci doopravdy bohatli jiní, čili pokud domorodcům někdo řekl, že mají přestat pěstovat makovice, vlastně jim sdělil, že mají přestat žít.

Jak ukazuje socio-zemědělský kalendář výše, pěstování máku a životy příslušníků kmenů Akha, Hmong, Mien a dalších (viz sloupec úplně vlevo na obrázku) byly úzce provázané. Jednotlivé měsíce v roce vyžadovaly různou činnost na poli, což dávalo celému společenství řád a smysl existence. A stejně jako u nás slavíme Dožínky (byť už třeba v menším), i v Thajsku měly horské kmeny různé slavnosti (převážně po sklizni), na které se mohly těšit. Tento článek píšu před Vánoci, které nejsou ve finále důležité pro dárky, ale bodem, ke kterému celý rok směřujeme a od kterého pokračujeme dál. Obecně je třeba mít "na co se těšit", jinak lidé fungují mnohem hůř.

Zákaz opia by celý tento řád rozbil bez náhrady. Přesto jej thajská vláda v roce 1959 vydala.

K překvapení mnohých nefungoval.

Deset let poté, v roce 1969, zavítal na sever Thajska do regionu Chiang Mai král Ráma IX. (Bhumibol Aduljadež Veliký) a napadlo ho (surprise, surprise!), že lidé přece můžou pěstovat i jiné plodiny. Legální, legálně.

Vzniká státem zastřešený "Royal Project". Jeden z nejvýznamnějších rozvojových programů v dějinách Thajska, který bývá často citován i v zahraničí jako příklad úspěšné realizace náhrady pěstování jedné plodiny za druhou.

Horským kmenům je představena např. káva, jahody, okrasné květiny… vznikají výzkumné stanice testující nové odrůdy. Zemědělci dostávají školení, sazenice, dohody o fixních výkupních cenách… Program běží do dnešních dnů a jeho výsledkem je výrazné zvýšení životní úrovně horských rodin stejně jako vznik některých turistických lokalit.

Doi Ithanon a Doi Suthep, o kterých už Andy psala, jsou jedny z nich. Horské kmeny dneska můžete navštívit osobně. Dají vám najíst, koupíte si jejich thajskou kávu.

Průvodce vám povypráví, jak zde lidé místo opia pěstují kávu, jahody nebo rýži (aspoň v námi navštívené oblasti). 

Pasou býky. Ti sice nesmí, ale když můžu, žerou úrodu. 

Ve vtipu (i když možná ani ne) dostanete nabídku k nákupu opia (předpokládáme, že v rámci podpultového prodeje poptávka stále existuje, čili...).

A jak takové opium správně kouřit, pokud si ho teda koupíte? Nejlepší poloha je prý hezky vleže s hlavou na tvrdém polštáři. Vyzkoušeno generacemi lidí před vámi.:)

FAKTOGRAFICKÉ ZAJÍMAVOSTI

Opium je latexová šťáva získaná nařezáním zralé makovice. Plod je připraven ke sklizni poté, co opadne poslední okvětní lístek a makovice zežloutne. Lidé z horských kmenů používaly speciální nože složené ze 3–4 malých železných nebo mosazných čepelí pevně svázaných na dřevěné rukojeti, aby nařezali makovice odspodu nahoru. Nejvhodnější doba k nařezávání makovic je kolem poledne, protože vyšší teplota pomáhá zvýšit množství vytékající latexové šťávy.

Barva vytékající latexové šťávy je zpočátku bílá, ale když necháte makovici nařezanou přes noc, latex postupně koaguluje a oxiduje, až zhnědne. Následující den farmáři používají plochou, srpovitě zakřivenou škrabku k oddělení opia od plodu. V této fázi je opium označováno jako "surové opium" a následně se vaří, aby získalo svou konečnou podobu. 

• surové opium lze skladovat 2 roky, aniž by ztratilo svou účinnost,
• každá makovice může být nařezána 3–4krát během 2–3 dnů,
• opium se obvykle prodávalo v jednotkách nazývaných "viss", což odpovídá 1,60 kilogramu,
• k výrobě jednoho vissu opia je potřeba sklidit 3 000 makovic,
• 1 rai půdy (0,39 akru nebo 0,16 hektaru) může v průměru dát 1 kilogram (2,20 lb) surového opia,
• maková semena najdete uvnitř usušených makovic a často se uchovávají pro další pěstitelskou sezónu,
• tato semena jsou drobná, bílá, šedá nebo tmavě šedá, ledvinovitého tvaru a jedlá.

-mj-

*Čína jej získala zpátky až v roce 1997 a v roce 2020 definitivně upevnila moc "Zákonem o národní bezpečnosti", autonomie Hongkongu je dneska jenom symbolická

**použijeme-li číslo z encyklopedie Britannica, přímo v Thajsku jsme si však přečetli i číslo 950 000 km², což je strašný přestřel, pro srování, rozloha ČR je necelých 79 000 km²