(doba čtení 6 minut)
Než odpovím na otázku, jak to bude s počítačovými čipy dále, popíšu začátek jejich cesty. Člověk musí napřed něco vědět, aby se mohl ptát.
Podobně, jako jsem dříve zmiňoval automatické přijetí faktu, že z kohoutku teče voda a skrz dráty proudí elektřina, vnímáme stejně samozřejmě existenci zařízení typu počítač, tablet, mobil, „chytré“ hodinky, bílou elektroniku, dopravní prostředky… Máme je, fungují a běda když ne. Možná podvědomě si občas uvědomíme jejich komplexnost a projevíme uznání lidem, kteří to všechno vymysleli a složili dohromady.
Součástek k tomu potřebují více, ale jedna jim všem vládne. Pilířem dnešní vyspělé společnosti zvyklé žít obklopené moderními technologiemi je počítačový čip/mikroprocesor.
Většina jej nikdy nespatřila osobně i přesto, že s ním všichni denně přicházíme do styku. Úsměvné rovněž je, že cca 40% všech čipů na světě pochází z jediného místa na planetě, z Taiwanu. Budeme-li se bavit o těch nejvyspělejších a nejvýkonnějších čipech, jaké lidstvo dokáže vyrobit, stoupne podíl Taiwanu vůči světovému trhu na 92%. Seznamte se, Morris Chang.
Narozen v roce 1931 strávil začátek svého života na pevninské Číně. S příchodem maoistů k moci se přesunul do Honkongu a nakonec do USA, kde studoval na MIT (Massachusetts Institute of Technology). Po ukončení studií vedly jeho kroky přes Sylvania Semiconductor do technologické firmy Texas Instruments. Tehdy ještě bylo běžné, že si firmy čipy samy navrhovaly a vyráběly, bavíme se však o sedmdesátých letech 20. století. Už v té době však Morris Chang správně odhadnul budoucí vývoj. Vzhledem k očekávánému zvyšování výkonů čipů mělo být pro firmy dlouhodobě neudržitelné si je zároveň navrhovat a produkovat. Jejich výroba bude stále dražší, vývoj technologicky náročnější, budoucnost tak ležela ve velkovýrobě pro zákazníky napříč různými obory dle jejich potřeb. I přes význam, jaký si Morris Chang v Texas Instruments za dobu svého tamějšího působení vybudoval (dosáhl na pozici viceprezidenta), jeho předpovědím neuvěřili, a ten tak společnost po 25 letech opustil.
Dlouholeté zkušenosti a vize budoucnosti Changovi zajistily pozvánku na Taiwan, kde vedení země správně vyhodnotilo, že nechtějí být jenom levnou pracovní silou. Obzvlášť ne po částečném otevření se Číny západu v rámci „Čínské ekonomické reformy, známé též jako otevření Číny světu“, což výrazně zhoršilo konkurenceschopnost Taiwanu. Západní země najednou měly možnost přesouvat svou výrobu do levné Číny, Taiwan, kde byla např. i manufaktura Texas Instruments, potřeboval nový ekonomický impuls.
Ten přišel s významným přispěním taiwanské vlády v roce 1987, když Morris Chang založil TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company). 48,3% počátečního kapitálu zafinancoval Taiwan a peníze poslali rovněž někteří velkopodnikatelé a bohaté ostrovní rodiny. Posledním dílem skládačky byla dohoda s nizozemskou společností Phillips, která výměnou za podíl 27,6% v TSMC doručila stroje a umožnila používat své technologie a patenty potřebné k výrobě.
Dne 21. února 1987 na Taiwanu vzniká první firma specializovaná na zakázkovou výrobu počítačových čipů.
Významné věci se stanou v jeden okamžik, ale ten bývá pouze vyústěním předchozí práce. Od nástupu Morrise Changa do Texas Instruments po založení TSMC uběhlo téměř 30 let. Mnoho lidí během tohoto období učinilo rozhodnutí, o kterých se až zpětně ujistili, že byla správná. Do té doby prostě pracovali s vidinou, že to k něčemu je, k něčemu bude. Jak snadné je teď uznale pokývat hlavou nad skvělými výsledky z minulosti oproti práci dnes s nejistým výsledkem zítra.
37 let po vzniku TSMC přichází na scénu Česká republika. Mezi léty 2024 – 2033 proinvestuje taiwanská vláda v ČR cca 220 miliard korun. Již dříve bylo oznámeno centrum pro výzkum čipových dodavatelských řetězců v Brně, připravuje se centrum návrhu čipů také v Brně a v Praze bude stát první mezinárodní tréninkové centrum na návrh čipů. Vše v rámci oboustranného rozšiřování mezinárodní spolupráce, kdy už teď existují užší vazby např. mezi ČVUT a Taiwanem díky bilaterální smlouvě (studenti ČVUT mají možnost získat štědrá stipendia a přímo na Taiwanu načerpat zkušenosti). Shrnuto takto v jednom odstavci, lze opět snadno odkývat, jak to krásně vyšlo a ignorovat přitom mnohaletou práci lidí, kteří toto umožnili.
Nezasvěcení můžou namítnout, že přímo u nás nebude továrna. Pravda, nejbližší postaví v roce 2027 v Drážďanech, i to však České republice vzhledem k provázanosti s německým trhem pomůže, zároveň je třeba si uvědomit, že TSMC obecně nemá ve světě továren tolik. Mít u nás vývojové středisko a kousek za hranicemi továrnu je ohromný přínos, ale jak lze vyčíst z historie, pořádně jej oceníme až za pár desítek let.
Pro úplnost, další TSMC továrna aktuálně vzniká v japonském Kumamotu a jednu by měli letos otevřít v Arizoně poblíž Phoenixu. Americká pobočka má zároveň produkovat jedny z nejpokročilejších čipů (3 nanometry, dále nm), TSMC již umí i 2nm a plánují 1,4nm čipy, tyto však zůstanou v jejich domovině v rámci zachování křemíkového štítu.
1 nanometr = 1 miliardtina metru, hodně zjednodušeně si představte, že do menšího čipu narvete ohromný výkon, najdete je např. ve vlajkových mobilech (nejnovější iPhone 16 Pro má v sobě 3nm čip, v roce 2028 se pro iPhone 18 počítá právě s 2nm čipy), ale pochopitelně existují i „větší“, obyčejnější (v Kumamotu budou vyrábět velikosti 28 a 16nm), protože jestli vám v mobilu stačí jeden extra výkonný, tak např. do automobilů jich potřebujete stovky (přes 500 do Škoda Fabia, ale taková Škoda Enyaq iV jde přes 1000, bavíme se o jednom autě z mnoha od jedné značky, 1000 čipů…)
A zmíněný křemíkový štít? Čína chce Taiwan. Čína potřebuje čipy z Taiwanu. Napadne-li Čína Taiwan, TSMC vypne výrobu čipů (jde to i na dálku, navíc interní procesy jsou natolik sofistikované, že ani infiltrace trojským koněm není pro útočníka dobré řešení). Zatím tedy platí status quo, ale…
…nelze si nevšimnout nově rostoucího počtu továren TSMC ve světě a nejsou jedinou firmou v oboru, jakkoli dnes mají tržní majoritu. V České republice funguje v Rožnově pod Radhoštěm Onsemi (vyrábí čipy pro automobilky a průmysl), všichni už jsme slyšeli o Intelu, a protože si stále více zemí uvědomuje svou závislost na TSMC, lze i v příštích letech očekávat mohutné investice do výzkumu, vývoje a produkce čipů nejen na Taiwanu.
Před necelými 70 lety Morris Chang začínal v Texas Instruments (stále žije mimochodem). Z pohledu historie směšně krátký úsek, dnes je TSMC na vrcholu, ale za dalších 70 let může být výroba pokročilých čipů rozeseta po světě natolik, že si jen pár lidí vzpomene na čtyři písmenka, na nichž byla kdysi závislá celá planeta. Je v zájmu Taiwanu s tímto scénářem pracovat, protože až svět nebude potřebovat jejich čipy, koho bude doopravdy zajímat malý ostrov kdesi v Tichém oceánu? Čínu?
-mj-