Trasu, kterou jsme šli včera pěšky, dneska projedeme vlakem (ať nechodíme dvakrát stejný úsek) a dál půjdeme zase po svých. Na zastávce hned v ranních hodinách postávalo více turistů včetně dvou starších dam. Mluvily spolu anglicky a po očku na nás koukaly. Nakonec jsme zapředli hovor, aniž bychom začali mluvit o počasí, protože já a jedna z dam...
Lidé navštěvují Údolí Kiso primárně kvůli poštovním městečkům s tradiční japonskou architekturou. Nutno ovšem říci, že zdejší příroda si zaslouží obdiv minimálně stejnou měrou.
Chcete-li jít Nakasendo, většina informačních zdrojů vás ohledně trasy odkáže na Údolí Kiso. Jeho délka 82 kilometrů však není ani pětina kompletní trasy Nakasenda.
Sbohem, Suwo, tvoje jméno je v srdci mém navždy uloženo. Teď za hory půjdeme dál proto, že čeká nás hrad Matsumoto!
Každé cestování má své "nej" – nejhezčí místo, nejlepší jídlo, nejsilnější emoci… zkrátka to, co odpovíte na klišé otázku:
Když už se člověk jednou rozhodne, že někam jde, tak má koukat, aby šel a aby mu to šlo, i přestože jsou chvíle, kdy má pocit, že dál už to nepůjde. Ale nakonec to ujde, protože kdyby to neušel, tak by nikam nedošel…a to přece nejde.
+ iNTRO závěrem, další články najdete v příslušných rubrikách
