Cestování je o zážitcích, o něčem, na co si vzpomenete ještě dlouho po samotné cestě. Mnoho destinací má pověst míst, která nesmíte minout… přece nezažijete Paříž bez Eiffelovky, například. Když jsme však pod ní s Andy stáli v davu turistů a pak na ní stále obklopení masou těl, někam zmizelo kouzlo. Lidé se předbíhají, žduchají, jsou nepříjemní… čím víc jich je, o to snáz někteří podlehnou dojmu anonymity a i ti s dobrým srdcem spíš sklouznou k neurvalosti a hulvátství. Výhled z Eiffelovky pěkný, been there, done that, checked, ale o tom to není.
Snad všechny naše nejkrásnější chvíle jsou vesměs z neznámých míst, od kterých jsme prvoplánově nic nečekali. Nejlepší věci nenaplánujete, ty se prostě stanou. Klišé? Jo, ale jenom proto, že je třeba ho stále opakovat. Přijměte tímto pozvání na druhou přednášku z cestování po Jižní Koreji, tentokrát v hledáčku budiž místa s minimálním až žádným pohybem turistů.
-mj- + -endy-