(doba čtení 3 minuty)
Z pohledu K-dramat je za atraktivní začátek korejské historie považováno 1. století našeho letopočtu. Poloostrovu a Mandžusku vládla tři království: Kogurjo, Pekče a Silla.
O 2000 let později už žádné z nich neexistuje, osudy tehdejších obyvatel však můžete sledovat i dnes, např. v seriálech Scarlet Heart nebo Hwarang: Květinoví rytíři. Království Kogurjo si navíc připisuje malé vítězství v podobě vlivu na dnešní název Korea (Kogurjo -> Korjo -> Korea). Je to s podivem, protože ještě v roce 676 vše nasvědčovalo jasnému vítězství Silly. Ovládla oba sousedy a vznikla Sjednocená Silla. Část bývalého území Kogurja následně král Ko přejmenoval na království Parhe a období koexistence severního a jižního státu (Parhe a Sjednocená Silla) trvalo do roku 926. V té době si na nějaké Kogurjo určitě nikdo ani nevzpomněl.
Módní trendy jsou cyklické. Na přelomu 10. století došlo k rozdělení Sjednocené Silly na tzv. pozdní tři království – pozdní Sillu, pozdní Pekče a pozdní Kogurjo, načež došlo k opětovnému sloučení, tentokrát pod dynastii Korjo.
Další divácky zajímavé století je 14. Stát je přejmenován na Čoson, k moci přichází král Sedžong Veliký a mimo jiné nechává vytvořit hangul – původní korejskou hláskovou abecedu. Korejci ji používají dodnes. Z tohoto období je i seriál Slunce a Měsíc (The Sun and the Moon), což je zároveň ukázka příšerného překladu jak do češtiny tak angličtiny. Správný název zní „The Moon Embracing the Sun“.
V roce 1910 si někdo v Japonsku vzpomněl, že korejský admirál Yi Sun-sin je přece už více než 300 let po smrti a nebylo by od věci obnovit výboje přes vodu. Úspěšně. Konec okupační politiky přineslo až rozuzlení 2. světové války, respektive vítězství USA nad Japonskem. Kapitulace 15. srpna 1945 znamenala ztrátu kolonií (včetně Taiwanu) a začátek kamarádství mezi Korejci a Japonci. Zvyk je železná košile, čili i dnes tu a tam někdo spálí vlajku souseda, ale jinak jsou vody mezi oběma zeměmi stojaté.
V roce 1948 bylo jasné, že politické, ekonomické a sociální systémy na severu a jihu korejského poloostrova jsou vzájemně neslučitelné. Řešení přineslo rozdělení 38. rovnoběžkou na severní (komunistickou) a jižní (demokratickou) část. Komunistům ale klid zbraní nevyhovoval, zase. V roce 1950 vpadli na jih a zahájili tři roky trvající Korejskou válku. Následovala intervence USA spolu s 20 dalšími demokraticky smýšlejícími státy. Existenci Třetího Newtonova zákona potvrdila Čína (Čínská lidová republika) reakcí na akci USA. Sovětským svazem materiálně podporovaná armáda Číny kontrovala postupu USA, což vedlo k remíze tam, kde všechno začalo – na 38. rovnoběžce známé jako Korejské demilitarizované pásmo.
Formálně je Korejská republika s Korejskou lidově demokratickou republiku stále ve válečném stavu, ale od roku 1991 jsou obě členem OSN. Česká republika přistoupila z pochopitelných důvodů se zpožděním v roce 1993 (jako nástupnický stát Československa, jednoho z 51 zakládajících členů OSN v roce 1945).
O pár dekád později do země ve válečném stavu přilétá delegace ve složení dvou osob, muže a ženy.
-mj-