DEN 12.

Lidé navštěvují Údolí Kiso primárně kvůli poštovním městečkům s tradiční japonskou architekturou. Nutno ovšem říci, že zdejší příroda si zaslouží obdiv minimálně stejnou měrou.

doba čtení 4 minut, nachozeno 14km

Příkré hory pokryté až po vrcholky hustými lesy shlížejí na domečky krčící se v dolině… 

…bambusové háje protkávají listnaté porosty…

…a ukrývají mnohá zákoutí se svatyněmi různých velikostí pro poutníky, ať už hledají místo ke krátkému odpočinku, modlitbě či jen vizuální potěchu pro oko.

V dolinách protéká řeka nesoucí stejný název jako celé údolí. Místy se líně plazí širokými koryty, jinde její vlnky neposedně skáčou po balvanech a v roklích naráží na kameny lemující jejich okraje. Tou nejhezčí roklí ve zdejší oblasti je Nezame-no-toko.

Krása přírodní soutěsky Nezame-no-toko inspirovala jednoho z nejznámějších japonských malířů a grafiků - Hirošigeho - ke tvorbě dřevotiskového triptychu.

My jsme k ní došli z poštovního městečka Agematsu. Za drobný poplatek sejdete pěšinkou vedoucí k úpravnému parčíku s kamennými skulpturami…

…a poté ještě níže až k samotnému přírodnímu útvaru. 

Nezame-no-toko je opředena pověstí o rybáři, který tady zachránil želvu. Ta ho za odměnu odvezla do podmořského paláce princezny Otohime. Rybář věřil, že v její příjemné společnosti pobyl pouze pár dní, když se však vrátil domů, zjistil, že uběhlo 300 let. Ještě před samotným návratem získal rybář od princezny darem zdobenou skříňku s přísným zákazem ji kdy otvírat. Měla sloužit pouze jako připomínka společně stráveného času. Lidská zvědavost je však věčná, i přemohla rybáře touha vědět, co skrývá se uvnitř, a skříňku i přes zákaz otevřel. Uvnitř našel zrcadlo, ve kterém spatřil sám sebe jak stárne každou vteřinou víc a víc. Najednou byl starcem loučícím se se životem. Ve skříňce našel uvězněný čas a s ním všechny dlužné roky, jež strávil s princeznou.

Motiv otevření předmětu i přes zákaz, nebo obecně porušení zákazu není v příbězích obecně ničím ojedinělým. Lidská zvědavost je stará jako lidstvo samo a s ní přichází dobro i zlo. Někdy zvlášť, jindy zároveň. Uvedený příběh je pěkná ukázka použití zmíněného motivu v japonském folklóru. 

Později nastala doba oběda a my hledali podnik, kde bychom zasedli k jídlu. Vedle vlakové stanice jsme našli otevřené bistro, uvnitř seděli lidé, tedy jsme vešli dovnitř. No okamžitě k nám tryskem běžela obsluha a divoce gestikulovala, abychom proboha nechodili dál, vždyť už mají zavřeno!!! Zařadili jsme tedy i Agematsu do kolonky obcí v Údolí Kiso, kde se nenajíme, a odjeli vlakem zpět do Fukushimy. 

Předchozí den jsme ve Fukushimě jedli v podniku naproti nádraží (na fotce 3. dům zleva). Hned vedle měla otevřeno ještě jedna restaurace. Dva podniky kde vaří v jednom městě? To musíme vidět a hlavně vyzkoušet i ten druhý! Usadili jsme se ke stolu, jako první hosty nás s nadšením přivítal starší pán (zřejmě čišník, možná i zároveň kuchař) a nabídnul pití. V dobrém rozmaru jsme si objednali litr a půl velkou láhev piva s představou, jak si ji rozdělíme a postupně vypijeme k dobrému jídlu. Začali jsme procházet jídelní lístek, když v tom nás pán zastavil, že jídlo nebude.

WTF??? Jak nebude?

Za pánem jsme viděli ještě dvě další paní, obě dle oblečení také pracující ve zdejší restauraci, nikdo z nich aktuálně neměl nic k práci, před nimi dva hladoví hosté, ale oběd nebude?

Vysvětlení bylo stejně jednoduché jako nesmyslné: "idle-time"

V překladu doba nebo čas nečinnosti a nejlepší čas nicnedělání v restaruaci je samozřejmě čas oběda, to dá rozum. Spolu s námi do restaurace přišli ještě další lidé, stejně tak spolu s námi zase odešli a otevřenou láhev piva jsme jim nechali, ať své nicnedělání obsluha v idle-time aspoň něčím vyplní. See you never.

A tak jsme opět skončili v jediném funkčním pohostinství v okruhu snad 50km, vyzkoušeli jsme místní specialitu gohei mochi (rýžový knedlíček ve sladko-slané polevě), poté nakoupili svačinu v 7-Eleven a těšili se na příští den, jenž byl posledním úsekem v Údolí Kiso.

-endy-

OSLÍKUV SPECIÁL:

• gohei mochi je sice místní specialita, ale ničím speciální mi nepřišla

-mj-